Rádi byste se naučili cizí jazyk, ale po určité době učení, to vzdáte a smíříte se s tím, že na jazyky prostě nemáte talent?
Možná se právě nějaký jazyk učíte, anebo jste se učili, ale přijde Vám, že všechen ten čas, investovaný do učení, byl zbytečný. Na jazyky prostě nemáte talent. Nikdy se to nenaučíte, nikdy nebudete mluvit plynule. Hold nemáte od Pánbíčka dáno, tak nač ztrácet čas s něčím, co vám stejně nikdy nešlo a nepůjde, že?
Nezoufejte, o talentu to není...
Já osobně jsem si nikdy nemyslela, že nějaký talent mám, spíš naopak. A hele mluvím a rozumím anglicky, francouzsky a španělsky. Rozumím a učím se italsky a snažím se nacházet čas i na další pro mne nové jazyky. Na talent se při učení se cizích jazyků nehraje.
Příběh mého NEtalentu:
Na angličtinu jsem chodila od školky. Od první do čtvrté třídy jsem nosila samé jedničky. Pak jsem změnila školu a úroveň angličtiny v ní se nedala s mou bývalou školou srovnat. Musela jsem chodit na doučování, abych jakž takž stíhala a rozuměla tomu, co jsme v hodinách probírali. Na doučování jsem chodila až do své sedmé třídy. V té době jsem se začala učit francouzštinu... za 5 let studia francouzštiny jsem se naučila spousty slovíček do testů (pár dní po testu jsem si již nepamatovala naprostou většinu z nich). Naučila jsem se spoustu gramatických pouček a pojmenování pro různé gramatické jevy, časy, apod. Nicméně jsem se za těch 5 let studia nenaučila francouzsky ani rozumět, ani mluvit, za to na vysvědčení jsem z francouzštiny měla vždy jedničku. Hodiny jsme měli, pokud si pamatuji dobře, 2x-3x týdně po 60 minutách. Většinu hodin jsem strávila otáčejíce se po spolužácích a dožadujíce se správných odpovědí, anebo listováním si v jiných (pro mne v té době důležitějších) učebnicích a sešitech - v matice, chemii, bižuli anebo fyzice... Naštěstí testy i zkoušení byly vždy dost snadné k naučení, tak jsem se našprtala vše potřebné den předem a měla jedničky a dvojky jak vyšité. K ničemu jiném jsem tenkrát francouzštinu nepotřebovala, než jen pro ty jedničky, aby mi pak náhodou francouzština nezkazila vyznamenání. O to se ale mimochodem často postarala ta matika nebo chemie. :-)
Jak jsem na tom byla v té době s angličtinou? Dost obstojně, jenže to nebylo ani tak zásluhou šprtání se slovíček zpaměti, ani učení se obecně. Bylo to zásluhou skvělé učitelky, která s námi celou lekci mluvila výhradně anglicky, nutila nás co nejvíce mluvit anglicky a její hodiny byly vždy co nejvíce interaktivní. Žádné učebnice, cvičebnice, apod. Dokonce nám často pouštěla seriály či filmy v angličtině. Tím mi otevřela nový svět. Od té doby jsem všechny filmy sledovala jen v angličtině a to několikrát týdně.
Ve druháku jsem měla příležitost přihlásit se do programu "Un an en France", doslova "Jeden rok ve Francii." Byla to pro mne neskutečná motivace, začala jsem tedy poslouchat písničky, učit se texty písní nazpaměť a snažit se překládat vše čemu jsem nerozuměla (což bylo prakticky každé druhé slovo). Všechny filmy jsem sledovala jen ve francouzštině, tenkrát jsem si i přepnula Facebook a telefon do módu francouzštiny. Prostě jsem ve svém volném čase nechtěla slyšet nic než jen francouzštinu. Chodila jsem 1-2x týdně na 60minutové lekce konverzace, během lekcí se mluvilo opět jen a jen francouzsky. Ještě předtím než jsem do Francie odjela, jsem se ve francouzštině rapidně zlepšila a to tak, že teď se otáčeli spolužáci ke mně. A já byla jedna nejlepší ze třídy.
Nezlepšila jsem se proto, že bych měla talent. Ale proto, že jsem se snažila jazykem obklopit jak jen to šlo, snažila jsem se rozumět tomu co jsem poslouchala/sledovala, snažila jsem se aktivně vyjadřovat (mluvit, psát...). A o tom to celé učení se jazyků je.
Všechny ostatní jazyky jsem se pak učila a učím přirozeným způsobem, což znamená minimum studia gramatika a obrovské množství času strávené čtením a posloucháním témat, která mě baví. O tam jak se můžete jazyk učit nenásilnou a přirozenou formou se můžete dozvědět více – zde.
Nejde o to, zda máte talent či nikoli. Ale o to, jak učení se jazyka chápete. A zda také chápete, jak moc je důležité se studiu věnovat často, i když třeba jen málo času denně. Jak na to, když čas na každodenní učení nemáte se dočtete zde.
Pokud si myslíte, že k tomu, abyste se jazyk naučili je zapotřebí učitele. Jste na omylu. Jazyk Vás nikdo nenaučí. Jazyk se musíte naučit sami. Správný učitel Vám tento proces učení dokáže zpříjemnit, urychlit a v mnohých chvílích i ulehčit. Tu největší práci, ale musíte odmakat vy!
Pokud Vás zajímá jak na celý proces učení nahlížím nejen já, ale i dva celosvětově uznávání polygloti, pak si rozhodně přečtěte další článek, který jsem pro Vás napsala - Učení se cizích jazyků je jako skládání mozaiky. :-)