Jakým způsobem se můžete nenásilnou, přirozenou formou učit cizí jazyk?

Aktualizováno: 14. 5. 2021

Vědeli jste, že je možné „učit“ se a zlepšovat se v cizím jazyce díky čtení toho co vás samotné baví a zajímá? Rozlučte se s učebnicovými články a dialogy, přivítejte cizí jazyk v jeho reálné podobě, nebudete litovat.


Rádi byste věděli jak se zároveň „učit“ gramatiku, rozšiřovat si slovní zásobu, zlepšit si výslovnost a celkově si vylepšit Váš mluvený projev?


Klíčem k tomu všemu je...



... aktivní čtení (to slovíčko aktivní hraje velmi významnou roli – jak na aktivní čtení vám poradím v článku níže). Ovšem nejde tady o čtení gramatických pouček, ani čtení lekcí a dialogů v učebnicích pro samouky. Hledejte jakékoli texty, články, dialogy, knihy… cokoli co Vám svým obsahem bude připadat zajímavé, cokoli co Vás bude bavit. Něco co byste si rádi přečetli i ve vašem rodném jazyce.

Čtěte dvojjazyčně!



Pokud si zatím netroufáte na čtení pouze v cizím jazyce, sáhněte po dvojjazyčné knize. Já osobně na dvojjazyčné knihy nedám dopustit, jsou skvělé jak pro začátečníky tak pro pokročilé. Pokud však patříte mezi začátečníky, doporučuji Vám si pořídit knížku, ke které bude zároveň dostupná audio nahrávka ke stažení. A pokud již dávno žádný začátečník nejste, a naprosté většině textu rozumíte, začněte s dvojjazyčnou četbou taky. S dvojjazyčným čtením se dá skvěle pracovat, i když již máte znalost cizího jazyka vysokou.

Kde najít dvojjazyčnou četbu s dostupným audiem?

Možností je spousty:

  • Můžete si například zakoupit některou dvojjazyčnou knihu s audio nahrávkou. Já osobně mám skvělou zkušenost s knihami od nakladatelství Edika. Jimi vydané knihy jsou rozdělené dle úrovní, většinou jsou to však knihy určené pro začátečníky a jazyk v nich je zjednodušený. Velkým plusem ale je, že naprostá většina dvojjazyčných knih od vydavatelství Edika, má k dispozici audio nahrávku volně ke stažení. Můžete si tedy knihu číst a poslouchat zároveň.

  • Můžete se učit skrze Netflix – stačí mít nainstalovaný prohlížeč od Google Chrome a v něm instalované rozšíření „Language Learning with Netflix.“ Tato vychytávka je naprosto úžasná, nejenže budete moci filmy sledovat s dvojími titulky zároveň, díky tomuto rozšíření si budete moci zobrazit či vytisknout kompletní transkripci filmů a seriálů. Navíc si můžete hrát s rychlostí přehrávání, pokud špatně rozumíte, můžete zvolit pomalejší tempo. Těch výhod je opravdu nespočet. Jedinou nevýhodou je, že není možné toto rozšíření použít na telefonu.

  • Můžete se učit skrze Youtube – stačí mít nainstalovaný prohlížeč od Google Chrome a v něm instalované rozšíření „Language Learning with Youtube BETA.“ Princip je podobný jako u Netflixu. Pokud si nainstalujete toto rozšíření, pak budete schopni na Youtube vyhledávat videa, která mají dostupné dvoj a více jazyčné titulky. Oproti Netflixu je výhodou to, že Youtube není placená služba. Nicméně velkou nevýhodou je, že ne všechna videa mají možnost dvojjazyčných titulků, a také především fakt, že většina překladů je strojová a tak bývají v titulcích často chyby či naprosto nesmyslná slova a výrazy.

  • Anebo můžete navštívit multilingvní online knihovnu MultiTexts, která vznikla právě za účelem pomoci lidem učit se jazyky přirozenou a zábavnou cestou. MultiTexts je čerstvý projekt, který se neustále vyvíjí a zlepšuje. Na stránkách www.multitexts.com naleznete více než půl stovky krátkých českých článků, společně s jejich překlady do angličtiny, francouzštiny a španělštiny. Postupně přidáváme i podcasty pro každou jazykovou variantu článků. Každý týden přidáváme minimálně dva nové články a plánujeme vytrvat a vytvořit tak místo plné zajímavých témat. Místo, kam si budete moci přijít pro svou denní dávku jazyka. Místo, kde se budete moci odreagovat, dozvědět se něco zajímavého, či se vzdělat a obohatit sama sebe nejen v oblasti jazyka. Protože učení by měla být především zábava!


Proč číst a zároveň poslouchat?


  • Zlepšujete si tak výslovnost.

Co se týče například češtiny, španělštiny, italštiny a francouzštiny tak tyto jazyky mají pro výslovnost jasná pravidla. Stačí Vám tedy přečíst několik stránek, ideálně si k tomu na internetu dohledat základní informace k fonetice toho daného jazyka, a máte vystaráno. Budete umět přečíst prakticky cokoli, aniž byste tomu museli rozumět. To ale neplatí o angličtině. Angličtina má sice také svá fonetická pravidla, ale k tomu má i velké množství výjimek, že i leckterému rodilému mluvčímu dělá někdy správná výslovnost problémy. Jediný způsob jak se tyto výjimky naučit je setkávat se s nimi často v praxi, slyšet jak se slovo čte, a zároveň vidět jak se to slovo píše.

  • Obohacujete Vaši slovní zásobu

Učení se slovíček „po staru“, kdy si do sešitu napíšete do jedné kolonky slova v cizím jazyce, a do druhé jejich překlad… a následně hodiny strávíte tím, že se tato slova a jejich překlady učíte nazpaměť, to nikam nevede. Možná si ta slovíčka na pár dní či týdnů zapamatujete, ale dříve či později, většinu z nich stejně zapomenete. K tomu, aby si náš mozek slovo zapamatoval, potřebuje si ke slovu vytvořit nějakou vazbu. Způsobů jak Vašemu mozku tuto vazbu dát je opět několik. Jedním z nich je užití v kontextu. Pokud při čtení narazíte na slovo, které byste si rádi zapamatovali anebo se jej naučili, doporučuji Vám, abyste si místo „holého slovíčka“ zapsali celou větu, v které se to slovo objevilo. Pro ještě lepší ukotvení slova do Vaší paměti zkuste na to slovo vymýšlet další věty… Klidně zčásti česky zčásti anglicky, apod.


Náš mozek se denně setká s obrovským množstvím informací. Zapamatuje si však jen ty informace, které vyhodnotí jako důležité. To jak moc důležitá bude daná informace pro mozek ovlivňujeme my sami. Čím více vět uděláme, tím více dáte našemu mozku najevo, že tohle slovíčko je důležité a je potřeba si jej zapamatovat.

Například věta - A los niños les gusta jugar en los charcos. Děti si rádi hrají v kalužích.

Dejme tomu, že si chci zapamatovat slovo „charcos“, zapíšu si tedy celou větu. „A los niños les gusta jugar en los charcos.“ A následně se zamyslím nad tím, co jiného bych mohla říct. Pokud zatím španělsky moc neumím, můžu klidně větu tvořit napůl česky napůl španělsky: „Když prší tak jsou všude charcos.“ Pokud už španělsky trochu umím, zkusím větu říct co nejvíce španělsky – „Cuando llueve tak jsou všude charcos.“ Pokud už umím dobře, věta už bude pouze španělsky „Cuando llueve hay charcos en todas partes.“


Jak už jsem řekla, způsobů jak si nová slovíčka ukotvit v hlavě a jak pomoci mozku vytvořit si k nim silnou vazbu, aby je mozek nezapomněl, je několik. Jeden je tedy učení se slovíček v kontextu, ve větě. Další způsoby Vám prozradím zase jindy.


  • Pasivně a přirozeně se učíte gramatiku

Tím, že při čtení neustále dokola čtete ty stejné větné struktury zasazené do kontextu, si utváří Váš mozek automaticky vazby na to, jak správně skládat slova ve větě za sebou. Jak správně časovat, kdy použít jakou předložku, apod. Krásným příkladem je tomu historka o mojí francouzštině ze střední, tedy skoro 10 let zpět. Rok před maturitou jsem začala hodně číst francouzské knížky, né že by v té době byla moje francouzština dobrá natolik, abych rozuměla všemu tomu co jsem četla, to vůbec. Ještě jsem si k tomu v té době jako jednu z prvních knížek zvolila Hobita, který nebyl psaný úplně běžnou hovorovou francouzštinou a obsahoval plno nadpřirozených slovíček. Takže co si tak pamatuji, tak několik prvních desítek stran jsem nerozuměla skoro ničemu. Postupně jsem ale začala rozumět víc a víc, ne proto, že bych se snažila si knihu slovo po slovu překládat, ale hlavně proto, že se v knize často opakovala slova. A ta slova, která mi přišla důležitá (ta která se objevovala v textu nejčastěji) jsem si překládala. Po nějaké době jsem měla celkem slušnou slovní zásobu a rozuměla jsem 70-80% knihy. Tou dobou jsem si začala všímat různých větných spojení, slovesných vazeb, apod. Ne že bych to dělala záměrně, přišlo to pomalu, ale samo.


A tak jak jsem se s vazbami setkávala v knize, jsem tyto vazby začala samovolně používat v konverzacích, psaní, atd. Najednou jsem uměla formulovat věty mnohem honosněji, květnatěji a více jsem se přibližovala projevu rodilých mluvčích. Stejně tak to pak v budoucnu přicházelo i u dalších jazyků.


Když by se mě ale někdo zeptal, proč jsem větu řekla v „imparfait“ čase a ne v „passé composé“ čase, anebo jak to, že umím používat přechodníky. Neuměla bych mu odpovědět. Což se taky ukázalo na známce z písemky z francouzštiny. Písemka měla dvě časti, tvorba vět dle zadání a sloh. Ze slohu jsem měla nejlepší známku ze třídy, udělala jsem v něm tenkrát jen pár drobných gramatických chyb.

Učitelka žasla nad tím do jak složitých gramatických vazeb a struktur vět jsem se pustila. Nicméně z té druhé části testu (z tvorby vět, dle přesného zadání) jsem měla – nevím přesně už - ale tuším že za 4, možná i za 5.

Když po mě v zadání chtěla učitelka, abych všechny věty přepsala do takového nebo makového času, neuměla jsem to, protože jsem názvy těch časů neznala. Uměla jsem je používat, ale nevěděla jsem co jsou zač a jaká přesně mají pravidla. Proto ta špatná známka, jelikož jsem skoro všechno měla špatně anebo nijak, protože jsem prostě nevěděla co to je za čas.


Chtít se učit gramatiku separovaně, jeden týden se soustředit na minulý čas, další na budoucí, týden potom pak zase na přivlastňování, atd. A dále se k těm předchozím gramatikám už moc nevracet, až po nějaké době, kdy si uvědomíte, že už si to zase skoro vůbec nepamatujete…tak to je cesta do pekla.



Řekněte mi, umíte mluvit česky? Víte kolik má čeština časů, přechodníků, vidů, rodů, a já nevím co ještě. Ne? Já taky ne, a přesto tady s Vámi mluvím česky. Tak s cizími jazyky to je stejné. Nejlepším způsobem jak se učit gramatiku je skrz jazyk samotný - čtení, poslech, opakování toho poslechu, mluvení a psaní.


Nechci ale abyste si mysleli, že učení se gramatiky je úplně k ničemu, to ne. Jen se to s ní nesmí přehánět, pár minut gramatiky denně / týdně bohatě stačí. Ideálně s gramatikou začít až po nějaké době, kdy se jazyk „učíte“ přirozeně. Bude Vám pak všechno připadat mnohem snazší a logičtější.

  • Můžete trénovat Vaše „speaking skills“ (mluvení) – tím se z pasivního čtení stává částečně čtení aktivní

Pokud čtete a zároveň posloucháte, zkuste audio po nějaké době zastavit (po jedné větě, po jednom odstavci, po jedné stránce – záleží jak moc jste pokročilý, případně jak moc chcete být pro tentokráte s aktivním čtením poctivý). Vraťte se tam odkud jste číst začali, zkuste teď tu stejnou část textu přečíst znovu co nejvíce věrohodně a podobně té nahrávce. Nestyďte se a čtěte nahlas, užijte si trochu legrace, imitujte hlas toho kdo knihu předčítá, apod. Tiché kuňkání žádné zázraky nevykouzlí. Doporučuji, abyste přitom byli v místnosti sami a nikdo Vás nerušil.

Pokud jen čtete, tak dělejte to samé, až na tu část, kdy zastavíte audio. Tentokrát žádné zastavovat nemusíte, když žádné nehraje, že? Tím, že si vše znovu nahlas přečtete tak nejen, že vytvoříte mozku opět silnější vazbu na slovíčka a gramatiku v textu, ale zároveň budete trénovat svaly Vašeho mluvícího aparátu. A Vaše výslovnost a plynulost projevu se bude zlepšovat. Další výhodou je, že Vaše ucho si bude na Váš nový hlas zvykat, a vy až příště budete s někým muset mluvit, tak už se nebudete cítit tolik nepohodlně a nejistě.


A v neposlední řadě tímto způsobem učení strávíte i příjemný čas. Protože učení má být zábava, ne biflování.

Tak honem zapátrejte doma v knihovně, nebo na internetu, a najděte si nějakou hezkou dvojjazyčnou knížku, kterou byste si rádi přečetli. Ideálně takovou, kterou už jste někdy četli a tak budete více či méně vědět o co v knize půjde a bude pro Vás snazší se v příběhu orientovat. Spousta audio knih je volně přístupná na Youtube, některé z nich mají k audiu rovnou i připojené titulky. Anebo zkuste Librivox.org, což je stránka, na kterou dobrovolníci nahrávají audioknihy. Hlavně ale nezapomeňte na to, že není důležité chtít v knize znát každé slovo, a rozumět všemu. Důležité je, abyste z textu dokázali pochopit „to hlavní“. Je úplně v pořádku, když z počátku budete rozumět pouze jednomu slovu ze stránky. Uvidíte, že pokud vytrváte, a budete pravidelně denně číst alespoň jednu stránku, tak po čase z toho bude slov pět, deset, dvacet, padesát, sto slov, až nakonec budete rozumět většině textu.


Pokud Vás knížky nebaví...


... využijte možnost četby s (dvojjazyčnými) titulky na Youtube anebo Netflixu.Případně si najděte nějaký zajímavý podcast a k němu volně dostupnou transkripci (ideálně i s překladem). I takové video podcasty pro Vás tvořím – naleznete je na našem Youtube kanálu ChytrySamouk – https://www.youtube.com/channel/UCp3RWq4_P1RmwnBDNIACGdw. Společně k nim pak na našem webu v sekci „Youtube materiály“ naleznete volně přístupné transkripce s překlady ke stažení. Prozatím je video podcastů minimum, do budoucna na tom ale hodlám zamakat. :-)

155 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše