Chci se učit, ale nemám čas - co s tím?

Aktualizováno: 30. 5. 2021


Ať už tomu chcete věřit nebo ne – tvrzení, že na nic nemáme čas, je lež.


Času máme všichni stejně. Jak je tedy možné, že někteří toho za den stihnou mnohonásobně více než jiní? Jak je možné, že někdo toho zná a umí více než jiný? Jak je možné, že se někdo učí několik let anglicky a stále neumí mluvit, když jiný se každý druhý rok začíná učit jazyk nový a ve svých 30 letech umí plynule mluvit 9 jazyky? Odpověď je jednoduchá, musíte znát své priority. Musíte vědět co chcete a proč to chcete. A pokud to opravdu chcete, nesmíte se nechat odradit mylnou domněnkou, že na to nemáte čas. Klíčem ke každému úspěchu je, abyste našli způsob jakým budete pánem svého času. Abyste si dokázali každý den najít čas na to co je pro vás důležité, co je pro vás prioritou.


Nejde o to, abyste dané činnosti věnovali hodiny času denně. Úspěch hledejte v maličkostech.


Mnohdy udělá mnohem více, když se budete učení jazyka věnovat 10-15 minut denně, pravidelně bez přestání po dobu několika měsíců, jednoho roku, dvou let. Než když se budete učení jazyka věnovat dvakrát 1-2 hodiny vkuse týdně po dobu několik let.



Co se týče nalezení času pro učení se cizích jazyků je to navíc mnohem jednodušší než se na první pohled může zdát. Ačkoli se Vám může zdát, že ve vašem běžném dni nemáte ani pár minut času na učení se cizího jazyka, opak je pravdou. Ve skutečnosti toho času pro naučení se cizího jazyka máte ve svém dni neskutečné množství, doslova hodiny mrtvého času, který čeká na to až jej zužitkujete a proměníte v něco hodnotného.


Možná je Váš příběh podobný těmto:


Pracujete na plný úvazek 12 hodin denně, jste na mateřské dovolené, jste student a máte před sebou zkouškové období? Zažíváte časově náročné období? Jste rádi, že jakž takž stíháte. A představa, že byste do svého už tak vytíženého harmonogramu měli vtěsnat dvakrát 1,5 hodiny učení se týdně, nebo třeba jen 1 hodinu týdně, se zdá nemožná, že? Také jsem si to myslela.



Byly doby, kdy jsem byla ráda, že jsem horko těžko stíhala péči o domácnost a o děti zároveň. K tomu všemu jsem se snažila stíhat a zvládat výuku studentů doma, s mými dětmi v patách – téměř žádné možnosti hlídání se nenabízeli. Do toho jsem věděla, že chci dělat další spoustu věcí – začít sama sebe učit italštinu - začít cvičit - alespoň jednou týdně se věnovat nějaké kreativní činnosti - posouvat hranice a rozvíjet se kupředu. A pořád jsem si v duchu říkala:


„Tak Martino, teď to nejde, ale vydrž ještě týden nebo dva. Pak už budeš mít všechno lépe zorganizované.",,Pak už bude moct děti hlídat chvilku někdo jiný."


,,Pak už bude po Vánocích a bude více času."


,,Pak už budou děti starší a budou lépe a synchronizovaně spát. "

..Pak už bude moct manžel chodit z práce dřív."


,,Teď přes léto si užiji volného času venku, začnu se učit na podzim, to pak bude ošklivě, budu trávit hodně času uvnitř..."


,,Pak už budeme mít přestěhováno..."


,,Pak už budeme mít vybaleno a poklizeno."

A těch důvodů proč, věci nedělat teď, ale "až pak..." těch máme každý spousty. Jenže času máme pořád stejně, nikdy ho není méně ani více. Záleží jen na tom, jak s tím časem zacházíme.



Já jsem takhle čekala týden, dva, tři… až konečně budu mít "ten" čas! A tak se stalo, že co se týče učení se italštiny jsem čekala téměř 4 roky! Během těchto čtyř let jsem měla neustále pocit, že nemám na učení čas, několikrát jsem se pokoušela s učením začít. Řekla jsem si že se budu učit vždy hodinku a půl dvakrát v týdnu, vydrželo mi to týden, dva, tři.. buď to do toho mého přesného načasování vždy něco vlezlo, nebo jsem byla tak unavená, že jsem na učení neměla vůbec náladu. A když jsem tu náladu měla, tak mě ta nálada za chvíli přešla. Jelikož jsem neustále musela opakovat všechno to, co jsem se už předtím naučila, ale za tu dobu co jsem italštinu neotevřela jsem to pak zase všechno zapomněla. V učebnici jsem se nikdy nedostala dál jak za kapitolu 3… Pak jsem ale objevila Ameriku!

Začala jsem se zajímat o to, jak se jazyky učí polygloti. Pokud nevíte, kdo to je… já to dříve také nevěděla, takže bylo celkem vtipné zjistit, že já sama jsem vlastně taky polyglot.


Zpátky k tématu. Kdo to ten polyglot je? Definice se člověk od člověka liší, pro mne je však polyglot člověk mluvící plynule více jak 4 jazyky. Díky tomuto „objevu“ mi konečně došlo, proč jsem nebyla schopná dostat se v učebnici dál jak za kapitolu 3.

Pokud učení se jazyka věnujete například 1-2 hodiny týdně, tak vzhledem k tomu, že nebudete s jazykem v denním kontaktu, budete pravděpodobně nuceni spoustu času věnovat na opakování toho všeho, co už jste se učili. To pro vás bude po určité době velmi demotivující. Pokud se však rozhodnete, že studiu věnujete klidně jen 10-20 minut denně, bude čas, který s jazykem strávíte mnohem efektivnější a výsledky se dostaví rychleji. A hlavně nebudete nuceni neustále si vše opakovat a připomínat, což nebude škodit Vaší motivaci a Vy u učení se jazyka vydržíte.

Poté co jsem si uvědomila, že čas si musím umět vytvořit a zacházet s ním více efektivně, se mi konečně podařilo hnout se svou italštinou, přestože jsem času měla a mám pořád stejně.


A aby toho nebylo málo tak jsem si našla čas i na ruštinu, okrajově i na katalánštinu. Začala jsem denně cvičit, vytvářet projekt ChytrySamouk, později k tomuto projektu přibyl i projekt MultiTexts. A neustále mám nové a nové nápady jak tyto projekty rozvíjet tak, aby učení se cizích jazyků bylo dostupné všem, kteří o naučení se jazyka mají opravdu zájem a zároveň se při tom učení nechtějí ukousat nudou. :-)

Obecné tvrzení „chtěl bych, ale nemám čas“ je důvod, kterým omlouváme spoustu našich NEaktivit. Tento důvod je ale převlečený za lež. Času máme všichni stejně, každý s našim časem ovšem nakládáme rozdílně. Každý máme jiné priority, je to přirozené, normální, lidské, rozhodně nic za co bychom se měli stydět.

Pokud máte pocit, že Vám na učení cizího jazyka nezbývá čas, zkuste se zamyslet zda ve Vašem dni nenajdete alespoň 5-10 minut času na to, abyste se věnovali cizímu jazyku. Věřím, že pár minut času má každý z Vás. A je úplně jedno zda těchto pár minut bude znamenat pár minut cesty autobusem, pár minut při obědové pauze v práci, pár minut při úklidu kuchyně, pár minut při večerní hygieně, pár minut před spaním...

Stále máte pocit, že ten čas na učení se jazyků nemáte? Nevadí, tak si ten čas vytvořte. Můžete například každý den vstát o 10 minut dříve a učení se věnovat hned ráno u snídaně. Pokud ani toto pro Vás nepředstavuje řešení, pak pro Vás zřejmě naučení se cizího jazyka není až takovou prioritou jakou si myslíte, že je, nebo alespoň ne teď. Časem se vaše priority třeba změní a vy si na učení jazyka rádi najdete těch pár minut vašeho času.


Věřte, že pár minut pravidelného učení se každý den, má v dlouhodobé perspektivě mnohem větší efekt než intenzivní, ale nárazové učení jednou za čas.



Pokud jste se rozhodli, že to s naučením se cizího jazyka myslíte vážně, tak teď možná přemýšlíte, kolik času denně studiu budete věnovat?

Názory se liší. Já si ale myslím, že to je strašně individuální a každý den se to může v závislosti na potřebách konkrétního člověka měnit. Čím více času studiem strávíte každý den, tím rychleji se daný jazyk naučíte. Neznamená to však, že musíte studovat několik hodin denně. A ani to nedoporučuji. Z vlastní zkušenosti vím, že intenzivnímu studiu je dobré se věnovat 30 minut.. v krajním případě 60 min, víc rozhodně ne. Mnohem lepší je, rozvrhnout si studium do několika denních mini lekcí.


Můžete učení se jazyka například věnovat 10 minut ráno (stačí si nařídit budíček o 10 minut dříve),potom se můžete učit cestou do školy v autobuse, nebo v práci při obědě. Až budete vyzvedávat děti, a budete čekat na parkovišti než jim skončí vyučování - můžete si procvičovat třeba slovní zásobu. Trénovat mluvení a přemýšlení v daném jazyce můžete například v průběhu vaření večeře. Zkuste si na chvíli nahlas říkat, co zrovna děláte, co budete dělat. Nejste v místnosti sami a je vám trapné mluvit nahlas v cizím jazyce? Nevadí, tak o těch činnostech, které děláte nebo budete dělat přemýšlejte. Můžete si sami se sebou, ve vašich myšlenkách, povídat… o tom co jste dnes dělali, co musíte udělat zítra, apod. Nenapadá Vás nic o čem byste mohli mluvit nebo o čem byste mohli přemýšlet? Rozhlédněte se kolem sebe a zkuste popsat co tam vidíte.

Že je těch denních mini lekcí příliš? Souhlasím. Zpočátku je lepší začít tak, že si řeknete, že každý den se budete učení aktivně věnovat třeba 10 minut. A pokud budete mít zrovna chuť a čas, můžete se učení věnovat déle. Mini lekcí můžete přes den absolvovat kolik jen budete chtít, ale ujistěte se, že vždy absolvujete alespoň jednu. Základem úspěchu je totiž dodržet vámi předem určenou intenzitu každý den a nenechat se odradit, když výsledky nebudou přicházet okamžitě.


Studium jazyků je jako jízda na horské dráze, chvíli máte pocit, že vám to učení jde samo, rychle se učíte novou gramatiku, nová slovíčka… Potom se dostanete do fáze, kdy máte pocit, že vám jde všechno stále stejně a že se nikam neposouváte. V této fázi je nutné vytrvat a nepřestávat, po nějaké době se pohnete a to buď nahoru nebo dolů. Pokud dolů, budete mít pocit, že rozumíte čím dál tím méně, že je toho ještě spoustu co neumíte, a že se ten jazyk asi nikdy nenaučíte. Ani v této fázi nepřestávejte. Po nějaké době po každé stagnující či klesající fázi přijde fáze stoupající, tedy pokrok.



Pokud přeci jen budete o Vašem pokroku pochybovat, budete mít pocit, že na to učení sami nestačíte a že se jazyk nikdy nenaučíte, řekněte si o pomoc. Je jedno zda si o pomoc řeknete u nás, na webu ChytréhoSamouka, anebo zda si seženete soukromého lektora někde jinde. Důležité je, abyste nerezignovali a nevzdávali bitvu před bojem, protože věřte nebo ne, „tento boj s cizím jazykem“ vyhraje každý kdo vytrvá a pravidelně kousek po kousku bude pracovat na dosažení svého cíle.


„Klíč k úspěchu je v pravidelnosti a vytrvalosti. Fajn, chápu. S čím mám ale začít? Gramatika? Slovíčka?…“

Nejdůležitější je se jazykem obklopit, takže klidně začněte třeba tím, že budete vždy co nejvíce minut / hodin denně poslouchat audioknihy / podcasty / rádio / písničky / filmy / seriály… Tento poslech dělejte pasivně, to znamená, že se vůbec nemusíte soustředit na to, co slyšíte. Pasivní poslech můžete dělat prakticky při čemkoli. Pokud Vás poslech začne rušit, ztište jej. Pokud už Vám poleze na nervy, vypněte jej a zvolte jinou variantu poslechu, místo audioknihy si například pusťte rádio anebo oblíbené písničky. Až Vás i další varianta přestane bavit, dejte si pauzu a poslouchejte zase až za pár hodin, anebo až následující den. Pasivnímu poslechu byste měli denně věnovat co nejvíce času. Zlepší se Vám tím slovní zásoba, výslovnost, ale především se Váš mozek a ucho naučí rozeznávat jednotlivá slova v mluveném projevu, časem bude vaše ucho umět věty rozklíčovat na slova a rozumět tak lépe nejen rodilým mluvčím. Poslech pro většinu studentů bývá největší oříšek, stejně tak jako mluvení.



Snažte se, abyste při pasivním poslechu poslouchali témata, která Vás baví a zajímají. Nejsem zastáncem toho, že bychom měli poslouchat poslechy dle naší úrovně. Na ulici se nikdo nebaví dle úrovně, navíc se jazyk každou chvíli vyvíjí. Jazyk nikdy není takový, jaký byl před X lety, třeba v době kdy zrovna vznikla učebnice, kterou máte doma s konkrétními poslechy pro Vaši úroveň. Snažte se obklopit se reálným jazykem, ne tím učebnicovým. Nevadí, že nebudete zpočátku vůbec rozumět. O to zpočátku vůbec nejde. Snažte se však poslouchat jednu písničku, kapitolu z audioknihy, podcast, aj. - několikrát dokola. Ne nadarmo se říká, že opakování je matka moudrosti. U učení cizích jazyků je opakování další z klíčových věcí, která Vám zajistí zaručené pokroky.

Pasivní učení by byla celkem hračka, že? Jak na to aktivního učení?


Co se týče aktivního učení, jak už jsem říkala, postačí když se mu budete věnovat jen několik minut denně. Samozřejmě čím více tím lépe. Ale nemějte hned velké oči a raději než 30 minut denně si dejte za cíl 5 - 10 minut denně, a všechen čas navíc bude jen bonus.


Pokuste se si z učení udělat návyk, a ideálně se snažte Vaší denní dávku učení splnit během dopoledne či odpoledne, kdy Vám ještě zbývá dostatek energie a síly se soustředit. Po nějaké době, kdy už si tento návyk „mini lekce aktivního učení“ zažijete, si vytvořte další návyk aktivního učení. Například těsně před tím než si večer půjdete lehnout, si řekněte, že budete chvíli číst dvojjazyčné knihy - opět stačí jen několik minut. A takto průběžně zakomponovávejte několika minutové bloky „mini lekce aktivního učení“ do Vaše každodenního života. I kdybyste se denně aktivnímu učení věnovali pouze 10 minut (které ve svém dni najde opravdu, ale opravdu každý…)Tak za týden to je téměř hodina a čtvrt. A co teprve 2x10minut denně, to už jsou za týden 2 a půl hodiny! A to nepočítám kolik hodin pasivního poslechu se dá za týden stihnout. :-)


„Co přesně se mám aktivně učit?“ Nic a všechno.


Pokud očekáváte, že Vám doporučím nákup učebnice pro samouky, založení si sešitu na slovíčka, anebo, že Vám prozradím podrobným seznam jakou gramatiku se začít učit jako první, s jakou pokračovat, atd. Tak Vás zklamu. Anebo potěším?

Většina lidí si myslí, že jazyk je něco, co je někdo může naučit.


Že k tomu, aby se jazyk naučili potřebují učitele, spoustu gramatiky a dlouhé seznamy slovíček k zapamatování. Zapomínají však na to, že jazyk se mohou naučit jedině oni sami a to skrze přirozené osvojení si jazyka. Tak jako jsme si všichni osvojili náš mateřský jazyk. Viděli jste někdy batole jak si čte pravidla českého pravopisu? Znáte nějaké batole, které ví co to je podmět a co je to přísudek? Znáte nějaké batole, které ví jaký je rozdíl mezi podstatným jménem, přídavným jménem a slovesem? Zná nějaké batole rozdíl mezi infinitivem slovesa a jeho vyčasovanou formou? Ví vůbec nějaké batole co to je minulý, přítomný a budoucí čas? Určitě ne. Batole ví, co je to včera, dnes a zítra. Zná slova, která denně používá a slyší ve svém okolí. Nejprve nemluví, jen pozoruje, poslouchá a snaží se slovům porozumět. Až po určité době se začne postupně učit mluvit, skládat věty. A za dva, tři roky je schopné bez problémů komunikovat a mluvit.



Batole se učí:

  • Poslechem – všeho a všech kolem

  • Pozorováním – všeho a všech kolem

  • Porozuměním – vše co vidí a slyší, všechno co je pro něj zajímavé, tomu všemu se snaží porozumět

  • Napodobováním – všechno co slyší opakuje

  • Akcí – vše co už umí, i vše to, co se teprve učí, se snaží používat a je mu jedno, zda přitom udělá jednu, dvě, tři chyby – důležité je, že se domluví


Přistupujte k učení se cizího jazyka tak, jako byste se učili jazyk znovu jako batolata s tou výhodou, že:

  • Umíte číst

  • Umíte psát

  • Víte jak používat vaše „ústní svaly“ k vydávání zvuků a k mluvení

  • Víte co je to gramatika a umíte ji použít

A s tou nevýhodou, že:

  • Cítíte se trapně, když máte cizím jazykem mluvit

  • Bojíte se každé chyby, kterou uděláte

Jak tyto výhody využít? Jak překonat nevýhody?


  • Jak využít dospělácké výhody?

  • Umíte číst - Čtětě (a ideálně i zároveň poslouchejte) cizojazyčné materiály, knížky, články, které budou o tématech, které Vás baví a zajímají – najít takové materiály může být zpočátku problém, jelikož zatím nerozumíte vůbec ničemu anebo jen velmi málo. Přesto je to způsob jakým se naučíte nejvíc. Pokud by mi někdo položil otázku, jaká je zaručená cesta pro osvojení si slovní zásoby, gramatiky a cizího jazyka vůbec, neváhala bych ani vteřinu a odpověděla, že tou cestou je pravidelně číst a poslouchat zároveň. Háček ale tkví v tom, že je nutné abychom četli a poslouchali materiály, kterým 100% rozumíme.

„No jo a jak to mám jako udělat, abych tomu rozuměl, když jsem s učením sotva začal a umím se tak maximálně představit, zeptat se „jak se máš“ a říct, že se mám fajn.“

Jednoduše, sežeňte si ke čtení a poslechu materiály, které budou mít dostupný překlad do češtiny ( a tím nemyslím překlad z Google překladače). Na výběr máte například dvojjazyčné knihy, často se jim říká zrcadlové. Nicméně těchto knih není na trhu příliš. Pak máte možnost sledovat filmy či seriály s dvojjazyčnými titulky pomocí Netflixu na počítači. Stačí mít jen prohlížeč Google Chrom a stáhnout si do něj rozšíření Learn Languages with Netflix (překlad bývá perfektní, vytváří jej překladatelé, nikoli stroje, v případě že tento typ překladu chybí je k dispozici strojový překlad, ten už je však o poznání horší). Pokud nechcete utrácet za Netflix - ačkoli já vám doporučuji do něj investovat, najdete tam nepřeberné množství jazykových možností. :-) Zpátky k tématu, pokud nechcete utrácet za NEtflix, můžete si do Chromu stáhnout i Language Learning with Youtube BETA, díky kterému budete schopni na Youtube vyhledávat videa, která mají k dispozici dvojjazyčné titulky (překlad je vcelku uspokojivý, nicméně občas chybný)


A v neposlední řadě můžete vyzkoušet multilignvní knihovnu MultiTexts, která nabízí širokou škálu krátkých článků v AJ, FJ, ŠJ, s překlady do ČJ a zároveň i namluvenými podcasty pro každý jednotlivý jazyk.

  • Umíte psát – Pište. Každý den si na 5 minut sedněte a pište. O čemkoli. Klidně o tom, co jste ten den dělali, anebo co budete dělat zítra. Když neznáte slovíčka použijte slovník. Nejde o bezchybný sloh. Ale o to, že se postupně začnete učit slovíčka, která pro Vás ve Vašem životě jsou důležitá a užitečná.

Anebo si najděte parťáka na dopisování. Najít ho můžete třeba na našem facebook foru ChytriSamouci.


  • Víte jak používat vaše „ústní svaly“ k vydávání zvuků a k mluvení - nemusíte se učit všechny zvuky od začátku. Záleží samozřejmě na tom, jak moc rozdílnou foentiku má jazyk, který se právě učíte od vašeho rodného jazyka, či od jiného cizího jazyka, který již umíte.


  • Víte co je to gramatika a umíte ji použít – používejte ji, ale s rozumem. Nechtějte vědět všechno hned. Učte se gramatiku pomalu a postupně. Gramatika je jedna z posledních věcí, která by Vás měla zajímat. Mnohdy totiž její studium nadělá více škody než užitku, ale o tom zase někdy jindy. Stejně jako u denní intenzity Vašeho učení, tak i v případě učení se gramatiky platí, že „méně je více.“

  • Jak překonat dospělácké nevýhody?

  • Cítíte se trapně, když máte cizím jazykem mluvit – Začněte s mluvení již od začátku, ale v pohodlí domova, o samotě. Až budete číst a poslouchat, čas od času zkuste zopakovat pár slov, větu, přečtěte nahlas celý odstavec či úplně celý článek. Nejen, že si tím budete trénovat svaly vašeho hlasového aparátu, ale také budete trénovat Vaše ucho a Vaši hlavu. Začnete si zvykat na zvuk Vašeho hlasu. A věřte mi, že budete znít jinak, než když mluvíte Vaším rodným jazykem. Velice pravděpodobně si budete připadat trapně a nejistě. Proto je důležité zvyknout si na to, jak Váš hlas bude znít až budete mluvit doopravdy s nějakou další osobou.


  • Bojíte se každé chyby, kterou uděláte – Nevnímejte chyby jako něco špatného. Radujte se z každé chyby, kterou uděláte. To díky chybám se budete neustále zlepšovat. Snažte se na chyby vůbec nemyslet. Jakmile začnete s někým mluvit, zkuste být spontánní a mluvit tak jak Vás slova napadnou. Dost často to bude správně. Pokud začnete nejprve přemýšlet nad tím, co chcete říct, stane se, že znejistíte, jelikož si nebudete jistí, zda ta věta, kterou chcete říct, je správně… a tak se budete snažit vymyslet jinou, anebo neřeknete raději nic. A čím více se budete cítit nejistě, tím méně se budete pouštět do nových konverzací. Nebojte se, osmělte se. Bez mluvení to nepůjde. Jako takový malý trénink před reálnou konverzací si například můžete najít parťáka na dopisování skrz hlasové zprávy – opět takového člověka můžete najít v naší facebookové skupině ChytriSamouci.

SHRNUTÍ TOHO NEJDŮLĚŽITĚJŠÍHO:

  • Času máme každý stejně, záleží jen na nás jak s časem naložíme.


  • Stanovte si priority, pokud se chcete cizí jazyk opravdu naučit nenechte se odradit mylnou domněnkou, že na to nemáte čas.


  • Nehledejte důvody proč na učení se jazyka nemáte čas, hledejte způsoby jak si daný čas najít / vytvořit.


  • Klíč k nevyhnutelnému úspěchu, klíč k naučení se cizího jazyka se ukrývá v maličkostech:

  • Klíčem je každodenní pasivní poslech témat, která vás baví a zajímají

  • Klíčem je opakovaný a častý poslech toho, co jste již poslouchali

  • Klíčem je snaha porozumět tomu co pasivně, často a opakovaně posloucháte

  • Klíčem je každodenní krátké, avšak aktivní učení se jazyka

  • Klíčem je dodržování denní intenzity aktivního učení

  • Klíčem je vytvoření si návyků pro denní kontakt s jazykem

  • Klíčem je začít co nejdříve jazyk aktivně používat – mluvit, psát, myslet v daném jazyce

  • Klíčem je vytrvalost, pravidelnost a víra v sebe sama, že to dokážete

A v neposlední řadě nezapomeňte, že učení by Vám mělo dělat radost, měli byste tím jazykem žít.


Dejte jazyku prostor a možnost k Vám proniknout. Zamilujte si jej a on Vám to mnohonásobně vrátí. Poslouchejte opakovaně a co nejčastěji to jde audioknihy, podcasty, rádio, seriály, písničky a uvidíte, jak se Vaše úroveň jazyka bude pomalu ale jistě zlepšovat. Nebude to ale jen tak, že by všechen ten jazyk, z toho pasivního poslechu vám do té hlavy přeskákal sám – to ne! Bude to chtít trochu toho aktivního učení z Vaší strany. Ale jak jsem řekla, i pár minut dělá zázraky!



Tak a šup, pusťte se do učení hned dnes, ideálně hned teď, když jste namotivováni!


Věřím, že najít si čas na učení se jazyka, se povede i Vám.


Martina

35 zobrazení0 komentářů