Na učení jsem příliš starý - anebo ne?

Říkáte si, že na učení, jste už příliš staří, že už jazyk nevyužijete? Zastáváte názor, že nejlépe se jazyky učí děti a mladí?



V tom případě s Vámi musím nesouhlasit. Jazyk se můžete začít učit v jakémkoli věku, i když už Vám třeba pomálu důchod klepe na dveře. Nejen, že Vám to otevře brány ke spoustě novým příležitostem v životě / v práci, ale dokážete si pak například vyhledávat informace z libovolných zahraničních médii a rozumět jim. Nebudete tak už nikdy více odkázáni jen na ta česká.


Nebudete si už nadále v cizině připadat ztracení a bezmocní. Už nebudete muset při výběru jídla v restauraci čišníkovi ukazovat prstem náhodná jména pokrmů, které si chcete objednat. Abyste po té co Vám jídlo přinesou, z hrůzou zjistili, že Vám přinesli něco, co tedy rozhodně jíst nechcete.


Možná si myslíte, že se vždycky za pomocí slovníku a rukou a nohou domluvíte. Svým způsobem máte pravdu. Nějak už se domluvíte, to ano, ale okradete se tím o možnost mluvit s lidmi v jejich rodném jazyce. A tím i o mnohem vřelejší a upřímnější přístup z jejich strany. Jak kdysi prohlásil Nelson Mandela:


„If you talk to a man in a language he understands, that goes to his head. If you talk to him in his language, that goes to his heart."


"Když promluvíte k člověku jazykem, kterému rozumí, mluvíte k jeho hlavě. Když k němu promluvíte jeho vlastním jazykem, mluvíte s jeho srdcem.“


Jestliže Vás zajímá kultura onoho jazyka a národa/ů, který tímto jazykem mluví, bude pro Vás mnohem snazší této kultuře porozumět, pokud budete jejich jazyk ovládat.


V neposlední řadě, bude studium cizího jazyka přínosem pro Váš mozek i zdraví. Je vědecky podloženo, že znalost dvou a více jazyků může oddálit nástup demence a následně i zmírnit její průběh.



Dle psycholožky Ellen Bialystok a jejím kolegům z York University v Torontu, lze nástup demence oddálit u lidí mluvících dvěma jazyky až o 4 až 5 let, u lidí kteří mluvili třemi a více jazyky byla demence oddálena v některých případech až o 9 let. Bylo také prokázáno, že lidé mluvící více jazyky, kteří se nacházeli ve stejné fázi demence, měli o mnohem více poškozený mozek. Ačkoli navenek svou nemoc zvládali stejně dobře jako lidé s mnohem lehčím poškozením mozku.


Důvodů pro studium jazyka je samozřejmě nesčetně více. Důvodem proč začít jazyk studovat i v dospělém či starším věku je ale nesporně fakt, že oproti dětem máme my dospělí jednu velkou výhodu:

„Chápeme co to znamená gramatika a dokážeme snáze její pravidla aplikovat v praxi.“

Díky porozumění gramatice můžeme rychleji začít jazyk používat, a lépe rozumět větným strukturám daného jazyka. Vezměte si malé děti, mimina... Spousta lidí si myslí, že děti se jazyk učí velice snadno, že všechna ta slovíčka do sebe nasávají jako houby vodu po dešti. Jenže ono to zas tak snadné není, trvá jim minimálně rok, mnohdy i více, než začnou produkovat svá první slova, další měsíce a roky pak svou slovní zásobu a způsob jakým se vyjadřují postupně zdokonalují a rozhodně si nemyslím, že by je to nestálo žádné úsilí.


Příště až se setkáte s batoletem, které začíná říkat svá první slova a věty, všimněte si jak je fascinované pokaždé, když se nějaké nové slovo nebo frázi naučí. Je potom schopné to slovo opakovat klidně celý den. A tím, že to zopakuje nesčetněkrát, se mu slovo/věta začne zapisovat do mozku. Nemusí rozumět větné skladbě. Opakuje věty tak jak je už slyšelo a postupně tuto dovednost rozvíjí. Malé děti se jazyk můžou učit jen formou poslouchání a opakování. Žádná gramatika pro ně neexistuje, nepotřebují ji.


Gramatiku se děti začnou učit až na základní škole, to znamená 7 až 8 let potom, co už se daný jazyk učit začaly. A přesto jazykem už dávno mluví! Úžasné, že?



My dospělí, už tu zkušenost s učením se gramatiky máme za sebou. Všichni jsme se jednou museli učit češtinu. Máme tedy určitý přehled, o tom co gramatika je a k čemu nám je dobrá. Tohle děti většinou moc nechápou, a ani je to v jejich věku nezajímá.


Ovšem učit se jen gramatiku a čekat, že se naučíme jazykem mluvit, to je holý nesmysl. Dle mého názoru totiž (nejen) v začátcích učení se cizího jazyka není zas tak důležité věnovat spoustu času gramatice, nýbrž poslechu a čtení - tzn. slovní zásobě, slovním spojením, frázím... Že si protiřečím? Nikoli. Gramatika je úžasný a potřebný pomocník pro pochopení daného jazyka, pro objasnění problematických otázek, pro lepší představu jak jazyk funguje, jak utváří nová slova, jak ta slova skládá do vět, apod. Není však nutné v začátcích Vašeho samostudia stavět Vaše učení na gramatice, udělalo by to pravděpodobně více škody než užitku.


Jakmile však absorbujete základy, můžete začít ze znalostí gramatiky těžit mnohem rychleji než děti. Což je dle mého názoru důvodem, proč se dospělí můžou naučit mluvit jazykem plynule na pokročilé úrovni mnohem rychleji než děti.


Základy jazyka už máte za sebou? Výborně. Jak tedy gramatiku používat? Gramatika Vám nejlépe poslouží, a urychlí proces učení se jazyka, když se jí budete věnovat jen okrajově. Stačí 5-10 minut aktivního studia každý den. Pokud nejste fandové gramatiky, můžete se jí věnovat klidně jen tehdy, kdy budete vy sami chtít a cítit potřebu, že vám daná gramatika bude užitečná.



Učte se gramatiku tehdy, kdy budete zvědaví a bude vás zajímat proč se něco řekne takhle a ne takhle. Tehdy kdy budete chtít rozšířit vaše znalosti o nové časy, o nová frázová slovesa, o nové a sofistikovanější způsoby jak vyjádřit co máte právě na srdci. :-)

Pořád si ještě myslíte, že jste na učení se jazyka staří, že Vám to nic nepřinese?

19 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše