Je možné začít mluvit bez předchozího studia gramatiky?

Aktualizováno: 24. 5. 2021

Patříte mezi milovníky gramatických cvičení anebo gramatiku vnímáte jako nutné zlo? Myslíte si, že bez zvládnutí základů gramatiky nemůžete začít mluvit?


Většina studentů i lektorů si myslí, že bez zvládnutí základů gramatiky nemůžete začít mluvit. Mají pravdu?



Viděli jste někdy malé děti, jak sedí nad učebnicí a učí se jak správně mluvit? Jak je možné, že je na světě tolik dětí, které začnou mluvit jazykem bez toho aniž by studovaly gramatiku? A jak je možné, že pro některé děti je naprosto normální, aby již od malička začaly rozlišovat a používat dva a více rodných jazyků?


Pokud se studiem cizího jazyka začínáte a chcete v něm mluvit, tak studium gramatiky vám v tom v rané fázi vašeho studia rozhodně nepomůže, spíš naopak.

Děti se učí svému rodnému jazyku skrz poslech, opakování a komunikaci. Gramatiku se učí až v pozdější fázi, o několik let později ve škole a přesto mluví ve většině případech gramaticky správně. Proč to my, dospělí, děláme naopak a divíme se, že nám to studium moc nejde?



Proč to první co děláme je, že chceme studovat větné struktury, druhy sloves, předložek, učit se všechny možné časy a jejich tvorbu. Když nemáme ani nejmenší zkušenost s jazykem samotným? Naše pasivní slovní zásoba je zprvu velmi úzká, ta aktivní téměř žádná. A přesto začínáme mnohdy až příliš podrobným studiem a rozborem jazyka, se kterým jsme se sotva seznámili. Chceme rozumět a mluvit, naučit se časovat slovesa a vyjadřovat základní potřeby a přání, a to ideálně hned v prvních pár lekcích.


Zapomeňme zprvu na gramatiku, a naučme se "jak se učit jazyky" od dětí.


Já sama tento proces "učení" pozoruji denně již přes 3 a půl roku na svých dvou malých dětech, na jejich češtině a taky angličtině, španělštině a v poslední době i italštině. Netvrdím, že moje děti mluví anglicky, španělsky a italsky. Nicméně i to "učení" a rozvoj jejich češtiny člověku hodně napoví... Jsem svědkem toho, že mi čím dál tím více rozumí, když na ně mluvím anglicky. Sem tam něco anglicky utrousí i oni. Nedávno můj syn začal používat i pár španělských slovíček. A vzhledem k tomu, že jsou velice často vystavování i poslechu italštiny, tak sem tam něco prohlásí i italsky, to jsem si ale jistá, že nerozumí ničemu, z toho mají jen srandu. Rozhodně je nic násilím neučím, a už vůbec ne gramatiku, tu prostě dětem, kterým je 3 a půl roku a 2 roky vysvětlit nejde. Jen je často vystavuju kontaktu s jazykem takovou formou, která je samotné zajímá, baví a které rozumí.


A o tom celé přirozené učení a "language acquisition" je - vystavit náš mozek, "jakousi houbu, která dokáže pojmout obrovské množství informací", obrovskému množství "comprehensible inputu" = vystavit se cizímu jazyku v takové formě, která pro vás bude srozumitelná. Ideálně skrze poslech, případně četbu a nejlépe skrze obojí. Gramatiku si nechte na později, až budete mít s jazykem více odžito, ušetříte si tím spoustu nervů i času. Najednou vám všechna ta pravidla budou připadat srozumitelnější a všechny ty výjimky se vám budou lépe pamatovat.

.


Učme se jazyk jako děti, ty se totiž jazyk učí přirozeně a skrze "language acquisition/přirozené osvojení si jazyka" jazyk absorbují jako houby po dešti. Všichni máme z počátku tendenci na děti mluvit zjednodušeně, tak abychom si byli jistí, že nás pochopily. Dáváme tak dětem základy pro pochopení co které slovo znamená. Postupně, když vidíme, že nám děti rozumí, mluvíme na ně stále složitěji.


Netlačíme na děti. Je naprosto normální, když dítě po roce života stále nemluví. Tak proč si myslíme, že když se začneme učit cizí jazyk měli bychom hned začít mluvit? Kdepak, měli bychom jazyk především vnímat - poslouchat jej, číst v něm. Rozhodně tím, ale nechci říct, že pokud se chcete naučit jazyk, musíte rok čekat než začnete s mluvením. To opravdu není nutné, ale k tomu se ještě dostaneme.


Skrze čtení a poslech se k Vám dostává již zmíněný "comprehensible input". To jest obsah, který by měl být pro Vás dobře srozumitelný. Nemusíte rozumět všem slovům, stačí když porozumíte myšlence, anebo budete mít alespoň trochu tušení o čem text je. Postupem času budete rozumět víc a víc.


Pokud si dopřejte opravdu velké množství tohoto inputu denně, nasimulujete si tím dokonalé podmínky pro osvojení si jazyka přirozenou cestou, tak jak se jazyk učí děti.


Pokud byste se vůbec nesoustředili na procvičování mluveného slova, pravděpodobně byste po několika měsících tak jako tak začali být schopni mluvit. Nejprve jen holými slovy, či slovními spojeními, později jednoduchými větami a nakonec souvětími. Tak jako začínají mluvit děti.


Jelikož se ale většina lidí chce naučit jazyk proto, aby mluvila, je možné a vhodné s mluvením začít, bez nutnosti studia gramatiky, již dříve - kdy? Mně osobně se nejvíce osvědčilo čekat cca 1 až 2 měsíce. Nicméně to každý může mít jinak, dost záleží na tom, jak moc času věnujete studiu každý den.


Pokud je tedy možné naučit se mluvit bez gramatiky, k čemu nám tedy ta gramatika je?



Pokud víte kdy a jak ji správně používat, může Vám proces učení se jazyka značně urychlit a usnadnit. Pokud naopak netušíte jak s ní zacházet, může gramatika napáchat více škody než užitku a vytvořit Vám blok, který budete velice těžko odstraňovat.


Kdy je vhodné s gramatikou začít?


S gramatikou je vhodné začít až poté, co se vystavíte dostatečně velkému množství "comprehensible inputu." Až si osvojíte základy fonetiky a budete znát alespoň několik desítek slovíček. Není možné stanovit konkrétní časovou osu. U každého to je individuální. Jsou lidé, kteří gramatiku milují a jiní ji nesnáší. Já s gramatikou příliš nekamarádím a tak ji studuji nahodile, jednou za čas si pustím nějaké video na Youtube, kde se zrovna probírá nějaký gramatický jev, který mi zajímá a pak o gramatiku zase pár dní/týdnů ani nezavadím.


Je důležité s uvědomit, že gramatika je sice jakýsi "tahák" k pochopení cizího jazyka, ale k tomu abyste danou gramatiku začali aktivně používat je zapotřebí se s danou gramatikou často setkávat a často ji používat (nikoli v gramatických cvičeních, ale v komunikaci). Proto je důležité, abyste se gramatice věnovali v porovnání se všemi ostatními způsoby učení (poslech, čtení, konverzace, selftalk, psaní...) jen okrajově.


Věnujte se gramatice jen tehdy, kdy se můžete zcela soustředit a nejste unavení ani demotivovaní. Učte se takovou gramatiku, která vás zaujme (například při poslechu podcastu, při čtení v knize nebo při uvědomění si, že nevíte jak vyjádřit, že něco budete dělat v budoucnosti.) Nechte se hnát vaší zvědavostí, učte se takovou gramatiku, kterou využijete ve vaší každodenní mluvě, ne takovou, kterou vám zrovna předepsala učebnice.


A jakmile se nějakou gramatiku naučíte, snažte se ji co nejvíce začít používat. Ideálně si hned napište pár ( anebo třeba i několik desítek) vět, které budou danou gramatiku obsahovat.


Můžete si taky poznamenat do kalendáře, že cca za týden, pak za 14 dní a pak i za 1 měsíc od data učení se dané gramatiky, si máte danou gramatiku zopakovat a opět na ni vytvořit věty.


Opakování je nejen matka moudrosti, ale také jedna z klíčových aktivit pro naučení se jazyka a uložení se již naučených věcí do dlouhodobé paměti, tedy i lepší zapamatování si gramatiky.



Pro snadnější nalezení článků a podcastů plných "comprehensible inputu" můžete navštívit multilingvní online knihovnu MultiTexts, která byla vytvořena právě za účelem poskytnout lidem materiály, kterým zaručeně porozumí každý - ať už začátečník či pokročilý.

59 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše